Práce se zaměřuje na teorii odcizení Karla Marxe, která je považována za klíčový humanistický prvek jeho díla, přičemž se především soustředí na období kolem roku 1844, kdy Marx píše Ekonomicko-filosofické rukopisy. Dále analyzuje Marxův myšlenkový vývoj během jeho pobytu v Paříži, zkoumá sociohistorické kontexty, otázku produkčních vztahů a čtyři aspekty odcizení, včetně peněz jako vrcholu Marxovy analýzy. Práce se snaží spojit Marxovo myšlení s aktuálními problémy a vymezit ho vůči minulým interpretacím, přičemž zmiňuje kritiku odcizení v současnosti a alternativy v tradici autentického marxismu.
