Lokální a globální udržitelnost Zobrazit větší

Lokální a globální udržitelnost

Nové

Lidská civilizace, ač to nerada přiznává, směřuje především k vyplenění Země, zvyšování bohatství elit na úkor ostatních a k ignoraci udržitelné perspektivy. Trh vytváří technologie a prostředky, které ničí životní prostředí, zvětšují propast mezi bohatými a chudými a maximalizují krátkodobé zisky. Autoři „Mezí růstu“ Římského klubu tvrdí, že nástroje společnosti zhroucení systému urychlí, místo aby mu zabránily. 

Více informací

0,00 Kč

Přidat na seznam přání

Platba
Platba

Více informací

Lidská civilizace, ač to nerada přiznává, směřuje především k vyplenění Země, zvyšování bohatství elit na úkor ostatních a k ignoraci udržitelné perspektivy. Trh vytváří technologie a prostředky, které ničí životní prostředí, zvětšují pro- past mezi bohatými a chudými a maximalizují krátkodobé zisky. Autoři „Mezí růstu“ Římského klubu tvrdí, že nástroje společnosti zhroucení systému urychlí, místo aby mu zabránily.

Necháme-li setrvačností věci běžet dál, jako doposud, budou-li naše snahy cílit na pomalé a nepodstatné změny, budeme-li dále preferovat společnost uspořá- danou podle praxe nadřazující osobní a skupinové zájmy zájmům nejširší veřejnosti, aniž bychom jinému názoru či možnosti nezaujatě ponechali prostor potřebný k tomu, aby prokázal, zda je životaschopný, tak nejspíše budeme od- souzeni k zániku. A to bez ohledu na to, zda budeme očkovaní, vystudovaní, či umytí a oblečení do správných značek, bez ohledu jaký automobil či deodorant používáme, či na jaké místo společenského žebříčku jsme se vydrápali.

Ti, kteří vládnou, lhostejno zda absolutisticky, nebo pod rouškou volnějších systémů, podléhají pravidelně svodům se přímo či nepřímo chválit. K tomu účelu používají nerůznější cesty a způsoby, z nichž jeden dominuje, když v různých obměnách říká: „Dnešní doba je nejlepší a vy jste si nemohli pro svůj život vybrat lépe“. Tato sebechvála je však lživá. Nic, co je lidské není dokonalé a nemůže být konečným stavem, jakkoliv to systémoví obhájci prohlašují. Stejně jako ideologové komunismu odpovídali na otázku - co přijde po komunismu - ještě rozvinutější komunismus, obdobně odpovídají ideologové globálního kapitalismu, že další fází bude kapitalismus ještě globálnější.

Německý filozof Jürgen Habermas říká, že v krizi je to, co nemá alternativu. Pro dnešní lidský svět hromadící neobyčejné množství globálních problémů ablížící se rychle k uzlovému bodu existence, to platí mnohonásobně. Potřebujeme mnoho alternativ. Pouhé pokračování současného trendu je téměř jistým zmarem lidské civilizace.

Ideologie. Příliš často nás takové slovo pronásleduje svými důsledky. Bez oddechu se v posledních stoletích řítí na evropskou společnost jedna vlna ideologie za druhou. Ideologie spasení přešla v ideu národního sebeurčení, ta byla nahrazena ideologií čisté rasy a pak zase ideologií třídního boje. Snad by už konečně mohl být ve společnosti, která se ráda chlubí přídomky svobodné a otevřené společnosti, klid, když tu ve svých předimenzovaných automobilech přijíždí a v klapajících střevíčcích hbitým krokem přichází ideologie neustálého růstu a absolutní všemohoucnosti peněz.

Každá ideologie je především nástrojem ovládání těch druhých. Je cestou jak lidské bytosti porobit a omezit či znemožnit ve prospěch oligarchie jejich svobodný život. Ač měla a i dnes má každá ideologie své zaryté zastánce, byla to především ona, jejíž cesta nebyla lemována smíchem a tancem, ale stálým, nepochopitelným a zcela nesmyslným utrpením nepohodlné či opomenutelné části obyvatelstva.

Před globalizací nelze utéci. Není ale překvapující, že právě její největší výhoda a ohromující síla se mohou relativně snadno překlopit do její největší nevý- hody. Právě v případě globálního neoliberálního kapitalismu, který uchvátil prakticky celý svět, nemá žádnou vnější konfrontační rovinu a z ní vyplývající korektiv.

Proměna tedy přijde zevnitř. Toto téma se autoři tohoto sborníku snaží uchopit. 

Milan Smrž 

Recenze

No customer comments for the moment.

Napsat recenzi

Lokální a globální udržitelnost

Lokální a globální udržitelnost

Lidská civilizace, ač to nerada přiznává, směřuje především k vyplenění Země, zvyšování bohatství elit na úkor ostatních a k ignoraci udržitelné perspektivy. Trh vytváří technologie a prostředky, které ničí životní prostředí, zvětšují propast mezi bohatými a chudými a maximalizují krátkodobé zisky. Autoři „Mezí růstu“ Římského klubu tvrdí, že nástroje společnosti zhroucení systému urychlí, místo aby mu zabránily. 

Napsat recenzi